PRAGOTHERM, servis fasád s.r.o. |
Pragotherm
Pragotherm
Pragotherm

Čistění fasády Taj Mahalu v Indii

Udržování čistého povrchu fasád Taj Mahalu, který je z bílého makranského mramoru má šanci udržet tuto jedinečnou památku pro příští generace...


Vizionář roku 2017

Naše společnost získala ocenění v soutěži VIZIONÁŘI 2017

Dne 7.12.2017 proběhlo v Praze slavnostní vyhlášení celostátní soutěže VIZIONÁŘI 2017, kterou každoročně pořádá sdružení CzechInno...


Mezinárodní světová fotokatalytická konference

Již 10. ročník mezinárodní fotokatalytické konference se konal ve dnech 4.6 - 8. 6. 2018 v malebném městečku Almeria na Jihu Španělska...


Další články >>
Pragotherm

186000

Sídlište musí přijít o svou anonymitu

Je potřeba se bavit o budoucnosti sídlišť už dnes.

Musí přijít o svou anonymitu, říká architekt David Tichý

    Podle architekta Davida Tichého je třeba se již dnes bavit o budoucnosti sídlišť.
    Upozorňuje na recepty ze zahraničí, kde řada metropolí složitě řešila problém sídlišť, jež se měnila v ghetta.
    K tomu v Česku zatím v masivním rozsahu nedochází, ale z paneláků za lepším bydlením odcházejí úspěšnější lidé.

V mnoha západoevropských metropolích již roky složitě řeší problémy, které s sebou přinesla panelová výstavba. Některá sídliště se stala sociálně vyloučenými lokalitami.

To se Česka zatím v masivní míře netýká, ale je lepší se těmto rizikům vyhnout. "Sídliště byla postavena najednou a jejich průběžná změna bude mnohem těžší. Proto je potřeba bavit se o jejich budoucnosti už dnes," říká architekt David Tichý.

HN: Data ukazují na postupné, i když zatím ne dramatické stěhování úspěšnějších lidí ze sídlišť. Je možné tento trend nějak zvrátit?

Někteří lidé dost často nenajdou v panelové výstavbě byt, který by splňoval jejich představu o velikosti a kvalitě bydlení. Tato výstavba v sobě také skrývá omezenou reprezentativní složku bydlení. Ve spojení se zvýšenou anonymitou prostředí je přirozené, že je takové prostředí pro ty úspěšnější méně atraktivní. Jinými slovy, ne každý chce bydlet v Husákově 3+1.

HN: Na druhou stranu si na sídlištích v posledních pár letech kupují byty i mladí a nadaní lidé. Často proto, že v Praze finančně dosáhnou jen na byt v paneláku. Pražská sídliště se nestávají ghetty, jak někteří dříve varovali, proč bychom se jimi tedy měli zabývat?

I já mám spoustu kamarádů, kteří chtěli bydlet v Dejvicích, na Vinohradech nebo v Karlíně. Jenže zjistili, že na to nemají potřebné finance, a koupili si byt v paneláku. Popularita sídlišť je spojená také s dostupností veřejnou dopravou, mají školy a alespoň minimální veřejnou vybavenost. A i když sídliště nenabízejí tolik pracovních příležitostí jako jiné městské lokality, pro mnoho lidí, kteří nechtějí do města dojíždět autem, jsou vyjmenovaná pozitiva klíčová.

HN: I průzkumy ukazují, že se lidem na sídlištích bydlí dobře. Co na nich chcete měnit?

Jedná se o dlouhodobou vizi těchto lokalit, jak se mohou rozvíjet, co zlepšovat, nikoliv o nutnou touhu něco měnit. Lidé, kteří bydlí na sídlišti, vnímají často svůj domov buď skrze celé sídliště, nebo jen prostřednictvím svého bytu. Identita menších sousedství v lokalitě nebo v domě se vytratila nebo se vytváří složitěji než v jiném obytném prostředí. Tato anonymita, i když třeba lidem vyhovuje, však není udržitelná dlouhodobě. Také přes poměrně vysokou hustotu osídlení je v tomto prostředí složitější budování vztahů mezi lidmi. V dnešní době skrze nedostatky sídlišť paradoxně nejvíce iniciativ vzniká právě tam. Lidé cítí, že na sídlištích něco chybí, mnozí hledají adekvátní prostory k potkávání se či podnikání, vytvářejí spolky a zakládají komunitní centra. Pro takové aktivity, oproti třeba tradičním městským částem, sídliště nabízejí jen omezené možnosti. Například takový Karlín vděčí za svůj současný úspěch atraktivní lokality aktivnímu parteru, kde si lidé pronajímají prostory pro různé kavárničky, restaurace či provozovny.
Z pražských sídlišť by se mohly stát vyloučené lokality. Vzor pro uzdravování panelových ghett ukazuje Nizozemsko

HN: Sem tam nějaké kadeřnictví nebo večerka je i na sídlištích…

Ano, ale možnosti rozvoje jsou omezené. Na sídlištích spíše najdeme nákupní centra, městský charakter ulic s obchody nebo alespoň hospůdkou a pekařstvím na rohu zde většinou bohužel není. A když už se tu někdo pokusil podnikat, dost často zkrachoval. Obyvatelé raději sedli na metro a odjeli do centra. Tím se dostáváme do systému spojených nádob, kdy relativně kvalitní prostředí má takovéto nedostatky.
HN: Jakým způsobem můžeme udržet úspěšnější lidi na sídlištích?

Příklady ze zahraničí ukazují způsoby, jak zvýšit atraktivitu sídlišť. A není to jen o opravách domů a rekonstrukcích bytů. Cílem je přinést různé typologie bydlení, třeba individuální nízkopodlažní domy, či dokonce řadové rodinné domky. To přinese kvalitu bydlení, kterou lidé požadují − třeba mít svou zahrádku a mít kde zaparkovat auto. Samozřejmě je to celé i o atraktivitě a srozumitelnosti prostředí spojeného s veřejným prostorem. A o pocitu bezpečí. Sídliště nejsou tolik bezpečná, je tam hodně volných ploch, zarostlá zákoutí.

HN: Je na našich sídlištích reálné postavit mezi paneláky třeba rodinné domky?

Každé sídliště je jiné. Veřejné prostory na sídlištích vlastní převážně města a pak je to o diskusi s lidmi, kteří tam bydlí. Prostorově to reálné je. Ale když se zeptáte lidí, jestli by si něco takového uměli představit, tak to dnes většina z nich odmítne. Zatím mnozí potřebu změny necítí, na svoje prostředí si zvykli. Když se podíváme, jak se v průběhu staletí měnila města, zjistíme, že domy se stále mění. Přizpůsobují se novým potřebám svých obyvatel, a tak i sídliště se budou měnit. Jelikož ale byla postavena najednou, tak jejich průběžná změna bude mnohem těžší než třeba změna domu někde v městské zástavbě. Proto je potřeba se bavit o jejich budoucnosti už dnes, i když se říká, že semafor se u nás postaví, až když někoho přejedou.

Zdroj: ihned.cz/ Martina Marečková

PRAGOTHERM, servis fasád s.r.o.
Bílenecké nám. 6/4
184 00 Praha 8 - Dolní Chabry
tel.: +420 266 313 728

info@servisfasad.eu

www.servisfasad.eu